Nepříjemná zpráva: problémy s počítačem jsou nevyhnutelné. A je jedno, co je jejich příčinou, prostě dříve nebo později nějaký problém přijde. Pokud nemáte v plánu rozšířit si své obzory, abyste zvládli vyřešit více případných problémů, můžete se naučit předávat problémy s počítačem lidem z IT podpory (IT podporou je myšlen kdokoliv, kdo je ochoten vám s problémem pomoci) takovým způsobem, aby byli schopni na základě vašeho popisu problém snáze analyzovat, identifikovat a tím pádem i rychleji vyřešit. Nemusíte se obávat, nejedná se o postup složitý a každý si ho může velice rychle osvojit.
Pro rychlejší navigaci v rámci článku jsem vytvořil odkazy na jednotlivé sekce:
- Kdy použít snímek obrazovky a kdy nahrát obrazovku
- Snímek obrazovky – nástroje
- Snímek obrazovky – návod použití
- Nahrání obrazovky – nástroje
- Nahrání obrazovky – návod použití
- Vhodné formáty pro úspěšné sdílení s IT podporou
- Sdílení snímku nebo nahrávky obrazovky
Ještě než se však vrhnu na vysvětlování, je důležité probrat proč – proč by podle mě měl každý, kdo pracuje s počítačem, umět vytvářet a sdílet snímek nebo nahrávku obrazovky? Mám celkem 3 důvody:
- šetření času uživateli a IT podpoře. Kdyby mi všichni uživatelé popsali problém nejen slovy, ale přidali by i snímek nebo nahrávku obrazovky, pak by se oboustranně vynaložený čas a energie na jeho vyřešení dramaticky snížily.
- zvýšení šance, že IT podpora ochotně pomůže i příště. Ač se to zdá někomu nepravděpodobné, lidé z IT jsou taky lidé. Pokud si můžou vybrat, jestli se budou zabývat jasně definovaným problémem (tím se snímkem nebo videem), nebo nějakým vágním, tak je jasné, že si vždycky vyberou ten jasně definovaný. Stejně tak je pravděpodobné, že pokud se jim bude zdát, že jim chodí od jednoho člověka požadavky se stabilně vágním popisem problému, časem se bude zvyšovat riziko, že budou takové požadavky odsouvány až třeba úplně ignorovány.
- sesbíráním a předáním informací o tom, za jakých okolností se problém vyskytuje, kdy se začal projevovat atp., se učí i sám uživatel, rozšiřuje si své schopnosti a kdo ví, příště již třeba nebude potřebovat pomoc
Kdy udělat snímek a kdy nahrát obrazovku?
Zachycení výskytu problému s počítačem je možné provést 2 způsoby. Prvním je snímek obrazovky (screenshot). Ideální na:
- zachycení chybové hlášky
- chybějících ovládacích prvků nějakého programu
- přehled nastavení
Typicky se jedná o jednodušší věci, prosté zprostředkování nekomplikovaného obsahu. Výhodou snímku obrazovky je taky fakt, že zabere méně času na tvorbu a sdílení.
Naopak pro zachycení postupu čí složitějších problémů je vhodné nahrát obrazovku (a ideálně celou). Obrovskou výhodou nahrání obrazovky je fakt, že zachycuje i okolnosti, za kterých k chybě dochází (pokud jsou viditelné) – někdy je totiž obtížné najít jádro problému a je třeba sledovat několik věcí najednou a/nebo jejich posloupnost. Jako příklad může posloužit:
- úprava odstavce ve Wordu
- instalace programu
- proces registrace na internetu
Nástroje pro snímání obrazovky
Nástrojů pro snímání obrazovky je, jak už to tak ve světě počítačů bývá, mnoho. Pro zdokumentování problému s počítačem si však v drtivé většině případů vystačíte se základní funkcí Windows.
Pro snímek celé obrazovky poslouží klávesa Print Screen (umístění klávesy na různých klávesnicích), jejíž název může taky být PrtSc, PrtScn – záleží na preferencích výrobce klávesnic či notebooků.
Alternativou ke klávese Print Screen je kombinace ALT+Print Screen. Díky klávese ALT dojde k sejmutí jen právě aktivního okna.
A pokud je potřeba udělat snímek části obrazovky, pro který se nehodí celá obrazovka, ani jen právě aktivní okno, výborně poslouží aplikace Výstřižky (nachází se v nabídce Start – Příslušenství – Výstřižky). Nejen že umí udělat snímek libovolné části obrazovky, ale umí i obě předchozí varianty – aktivní okno i celou obrazovku.
Počítačový svět je krásný v tom, že se dá jednoho výsledku docílit mnoha způsoby a je jen na každém uživateli, jaký postup mu v konkrétní situaci vyhovuje nejvíce.
Postup pro vytvoření snímku obrazovky
Nástroje pro nahrávání obrazovky
Samotné nástroje na nahrávání obrazovky se dělí na 2 skupiny: online a offline. Výhodou online řešení je, že jsou dostupná na webových stránkách přes internetový prohlížeč (Chrome, Firefox, Internet Explorer, Safari) a většinou není třeba do počítače nic instalovat. Současně nemají omezení, že by fungovaly jen pod konkrétním operačním systémem (Windows, Linux, iOS), protože k jejich běhu stačí právě internetový prohlížeč.
Nevýhodou online řešení je, že bez připojení k internetu nefungují. A dále že jejich funkce bývají oproti offline řešení omezené (to ale na druhou stranu spoustě uživatelů nemusí vadit, protože na omezení ani nenarazí).
Offline řešení naopak nejsou dostupná přes webové stránky a je tedy nutné je instalovat do počítače. Po instalaci však většinou běží bez problémů a díky svým funkcím nabízí širší možnosti tvorby a následné úpravy.
Nedá se jednoznačně říci, zda jsou lepší offline či online nástroje. Spíš je dobré mít povědomí o obou variantách a využívat takový nástroj, který se v dané situaci nejlépe hodí (nebo alespoň funguje). Je to úplně stejné jako v reálném světě – nebudu používat kladivo na naklepání řízků (i když by taky posloužilo) a použiju vhodnější nástroj.
Zástupce za offline nástroj jsem zvolil mnou několikrát používaný Jing, který vesele doporučuju i ostatním. Je velice úzce zaměřen na sdílení obsahu obrazovky a dělá to velice dobře. Jedinou jeho nepříjemností může být limitace videa na 5 minut, ovšem z mého pohledu je 5 minut na zaznamenání problému s počítačem luxus.
A za online nástroj se mi jeví jako vhodný zástupce Screencast-o-matic.
Postup nahrávání obrazovky pomocí Jing (offline)
Postup nahrávání obrazovky pomocí Screeencast-o-matic (online)
Vhodné formáty pro sdílení výsledných souborů
Samozřejmě je jedna věc zachytit chybové hlášení nebo neočekávané chování nějakého programu, věc druhá je dostat takový materiál k někomu, kdo bude schopen pomoci a v takové formě, aby ho vůbec mohl zhlédnout.
Za celou dobu života počítačů se vytvořilo obrovské množství typů souborů, přičemž každý má svá specifika a tím pádem i použití. Existují však formáty souborů natolik rozšířené, že se dají využívat s téměř 100% jistotou, že si je každý otevře a bez problémů zhlédne.
Pro obrázky se jedná o formáty
- .jpg
- .png
zatímco pro video
- .mp4
- .avi
- .flv / .swf
Až tedy budete ukládat obrázek nebo video a budete mít na výběr, do jakého formátu soubor uložit, vyberte si jeden z výše uvedených.
Sdílení souborů s IT podporou
Chybu máte zaznamenanou a uloženou ve vhodném formátu souboru. Posledním krokem je nasdílet soubor(y) IT podpoře. Opět je několik možností a je na vás, jakou formu sdílení využijete.
Obrázky
Existuje spousta služeb na sdílení obrázků po internetu a jednou z nich je česky mluvící služba ImgUp.
Videa
Asi netřeba zmiňovat, že ke sdílení videa je možné použít službu Youtube (nebo jakoukoliv jinou službu, například Vimeo, DailyMotion atp.).
Obrázky i videa
Nejlepší možností však je podle mě využít služeb datového úložiště, jakými jsou třeba Dropbox, Google Drive nebo Microsoft OneDrive, jelikož umožňují jednoduše sdílet jak obrázky, videa nebo třeba celé adresáře. Dále umožňují nastavit pokročilejší možnosti sdílení, tzn. kdo může daný obsah vidět, a v případě, že už soubor není třeba sdílet, stačí ho jednoduše smazat – z webu služby nebo z disku vlastního počítače.
Dropbox je má královská volba pro sdílení, takže ukážu jednoduchý postup pro sdílení skrz něj.
Shrnutí
Až vám příště bude zlobit počítač, zkuste chybu zdokumentovat buď pomocí snímku obrazovky nebo videa (pokud nevíte, co bude vhodnější, udělejte video, tím nic nezkazíte, ba naopak) a nasdílejte ho IT podpoře s prosbou o pomoc, kde uvedete i další informace, např.:
- vyskytovala se chyba vždy, nebo je to od nějaké doby/akce? Třeba se začala vyskytovat krátce po instalaci jiného programu, nebo se vyskytuje vždy po restartu počítače atp.
- vyskytuje se chyba vždy, nebo jen někdy? Dá se tedy pokaždé vyvolat stejným postupem?
- vyskytuje se chyba jen na jednom počítači, nebo na více? Jsou počítače v jedné domácnosti (tzn. připojené do jedné sítě), nebo na různých místech (například doma a v kanceláři)?
Čím více RELEVANTNÍCH a OVĚŘENÝCH informací poskytnete, tím snadnější idenfitikaci problému bude mít IT podpora, tím spíše vám pomůže a o to rychleji problém vyřeší. A nejsou to klady, pro které stojí za to věnovat pár minut navíc zjištění několika informací a zdokumentování chyby? Za všechny lidi z IT podpory s klidným svědomím hlasitě prohlašuju, že ano, stojí!