Že s počítačema pracujeme každý den a že nás budou obklopovat čím dál tím častěji ve více a více odvětvích (nejen při práci, ale i doma při vaření, praní, uklízení, sportu, relaxaci atd.), to už jsem zmínil v předchozím článku Kolik lidí je potřeba ke zkrocení počítače? V tomto článku bych rád nastínil, jak si ulehčit život osvojením si moderních technologií.

Ještě než se do toho pustím, chtěl bych objasnit, co všechno se pod slovním spojením moderní technologie skrývá. Pro mě to jsou všechna zařízení, programy a služby, které nám mají ulehčit nebo zpříjemnit život. Příkladem je samozřejmě samotný počítač, ale i wifi router, telefony (a je jedno, jestli s iOS, Androidem, Symbianem nebo Windows mobile), videokamery, televize, … a v nedaleké budoucnosti i pračky, varné konvice, sporáky, mikrovlnky, zrcadla, konferenční stolky, klimatizace, rolety, …

Všechna tato zařízení již obsahují méně či více pokročilé možnosti ovládání a propojení s dalšími zařízeními. Například Google, jenž vlastní operační systém Android, v poslední době kupuje technologické firmy s vidinou, že bude Android implementovat do kde čeho. A samozřejmě dává smysl, že pomocí telefonu s Androidem bysme mohli být schopni ovládat vybavení našeho domova – stažení rolet, nastavení profilů topení, vyhřívání bazénu, ztlumení světel, nastavení a kontrola bezpečnostních kamer atp.

Základním předpokladem je podle mě uvědomění si skutečnosti, že technologií, se kterými se budeme na denní bázi setkávat, bude jen přibývat. Z toho plyne, že ten, kdo je schopen s nimi pracovat, má nejen výhodu na trhu práce, ale i lehčí a bohatší život. Před každým, kdo má obavy z moderních technologií a jejich ovládání, tedy stojí rozhodnutí:

1. budu nadále sabotovat moderní technologie, protože jsem byl na světě dříve, a tak by se měly přizpůsobit ony mne! Navíc už jsem starší člověk a kdybych se to všechno měl učit teďka, tak se to stejně do konce života nenaučím…
2. uvědomuji si, že moderních technologií bude přibývat, a tak dává smysl věnovat svůj čas a energii pochopení základních principů. Nemusím se stát IT profesionálem, bohatě mi postačí, když budu schopen ovládat počítač a nebudu muset kvůli každé maličkosti otravovat někoho z mého okolí.

Cítíte-li, že patříte do první skupiny, tak huš odsud, tady pro vás nic nebude!

Já vím, budu se opakovat, ale veškeré moderní technologie jsou na světě kvůli tomu, aby nám ulehčily nebo zpříjemnily život. Tím, že se je naučíte používat, si zjednodušíte život už jen tím, že s nimi nebudete denně válčit. Navíc si zvednete sebevědomí a to vás může jemně nahlodat otázkou „Když jsem se naučil tohle, co dalšího se můžu naučit?“ a to je jedině dobře!

Tolik k drobné propagandě moderních technologií a nyní bych rád nastínil, jak se učit rychle a přitom efektivně – a samozřejmě, že učit se rychle a efektivně lze podle této šablony cokoliv! Nedávno jsem dočetl knížku Prvních 20 hodin, kde autor Josh Kaufman rozebírá svou techniku rychlého učení se. Vytrhnu z jeho desatera pár mouder a pokusím se je trošku rozvést.

Vyberte dovednost, kterou si chcete osvojit

Samozřejmě dává smysl, že pokud si nevyberete nějakou konkrétní dovednost, těžko se něco naučíte. A taktéž dává smysl, že si vyberete něco, co vás bude bavit nebo bude přínosem – ať už pro vás nebo vaše okolí.

Věnujte se vždy jen jedné dovednosti

Multitasking (dělání více věcí najednou) funguje počítačům, ale lidskému mozku nedělá tříštění pozornosti dobře. Stejně jako při budování návyků, věnujte se POUZE jedné dovednosti. Nesnažte se během 3 týdnů naučit 5 nových dovedností. A ne, ani 2 nové dovednosti!

Zvolte si výslednou úroveň, na kterou se chcete dostat

Kritický bod! Proč? Když si pohráváte s myšlenkou naučit se něco nového, co se vám vybaví? Spousta lidí si totiž představí, že k tomu, aby si osvojili novou dovednost, budou muset strávit 10000 hodin – což je pravda za předpokladu, že by se chtěli stát skutečnými mistry. Je to však výsledná úroveň, na kterou se chcete dostat? Samozřejmě, že ne! Alespoň ne zpočátku. V drtivé většině případů přeci stačí umět vytvářet základní vzorce v Excelu, sestříhat video z dovolené nebo nahrát foto album na internet tak, aby se dalo sdílet jen s vybranými lidmi. A to už jsou dovednosti, na které stačí jen jednotky či desítky hodin. Docela úleva oproti 10000, ne?

Rozdělte dovednost na poddovednosti

Každá dovednost se skládá z několika dalších dovedností. Například řízení auta se skládá z technických znalostí, jak auto funguje a jak se ovládá, znalostí pravidel silničního provozu, dovednosti sledovat značky a správně je interpretovat v aktuální situaci, dovednosti sledovat další účastníky provozu a předvídat jejich pohyby atd. Ne všechny dovednosti jsou stejně důležité a každá dovednost přichází vhod v jiný čas.

Naučit se jednodušší dovednost a následně na ni navázat další je mnohem snadnější, než snažit se učit 5 dovedností najednou. Však si vzpomeňte, jaké to bylo první hodiny v autoškole, než jste si zažili řazení při zatáčení, k tomu sledovat chodce, zda se nechystají přejít, a ještě poslouchat nemravné vtipy instruktora…

Obstarejte si všechny potřebné nástroje a podklady

Potřebujete k osvojení dovednosti knížku, či nějaký nástroj? Fajn, sežeňte si je dopředu, ať máte vše při ruce, až dojde čas na procvičování. Knížky, DVD videa, vstup do členské sekce na internetu, výuková videa na Youtube, hudební nástroj, pájka, cín, smirkový papír, nůžky, vata, kýbl vody, … prostě vše, co budete potřebovat při procesu učení se a procvičování nové dovednosti.

Vytvořte si pevný časový rozvrh k procvičování a zbavte se všech překážek, které by tomu mohly zabraňovat

Je dramatický rozdíl mezi „jo, někdy se na to vrhnu“ a „každý pracovní den od 16 do 18 budu procvičovat“. V prvním případě se s největší pravděpodobností nedokopete k procvičování nikdy, zatímco ve druhém případě aktivně počítáte s tím, že budete procvičovat. Používáte-li kalendář na plánování svého dne, vyplňte ho dopředu časem, kdy budete procvičovat novou dovednost.

S tím souvisí i odstranění všech potenciálních překážek/rozptýlení – vypnutí telefonu, Facebooku, Skypu, zavření oken, svázání psa, nakrmení a uložení dítěte, … zkrátka snažte si představit, co všechno by vás mohlo v procvičování rušit a udělejte vše pro to, abyste se při procvičování rušit nenechali.

Nezapomeňte na to, že abyste viděli, zda se zlepšujete, či zhoršujete, a mohli tedy případně měnit strategii, je naprosto esenciální, abyste si průběžně zapisovali své výsledky. Na papír, do telefonu, do Excelu, to je jedno! Hlavně si je někam pište tak, abyste se v nich vyznali a jasně viděli, jak si vedete. Budete-li se zlepšovat, dodá vám to motivaci pokračovat dál. Budete-li se zhoršovat, máte možnost zanalyzovat, co vám nejde, proč vám to nejde a zkusit jiný přístup, který by mohl vést k lepším výsledkům.

Ať se děje, co se děje, musíte vydržet procvičovat ALESPOŇ prvních 20 hodin (a ano, to znamená, že si čas budete hezky počítat a zaznamenávat). Proč? Protože v prvních 20 hodinách buď zjistíte, že vás nová dovednost opravdu nezajíma či nejde, nebo že prekonáte první NEVYHNUTELNÉ nezdary a začnete se výrazně zlepšovat. Spoustu lidí dělá právě tu chybu, že pár hodin cvičí, ono to nejde, tak to vzdají. Kdyby ale vydrželi dalších pár hodin, přišel by zlom, který by je namotivoval pokračovat dále.

Je to jako s kulatým a obrovským kamenem, který se snažíte dostat přes kopec. Do kopce to jde těžko a před vrcholem kopce už vám dochází všechny síly, jenže ono stačí ještě jednou zatnout, dostat kulatý kámen přes špičku kopce a odtamtud už se valí sám. Vydržte, protože vaše trpělivost se vám několikanásobně vrátí!

Tolik k teorii rychlého učení se novým dovednostem. V příštím příspěvku vám ukážu, jak výše uvedená teorie vypadá v praxi.